Jakým směrem by se měla společnost jít, aby byla ekologická?

[sahaw]

První podmět je jestli na vesnici nebo ve městě žít? Co je víc ekologické? Přříklad jeden příspěvek. Je to na dlouhou debatu.

A v souvislosti s "ekologickým životem na vesnici" mě napadla další myšlenka - čistě teoreticky - není v mnoha aspektech ekologičtější právě bydlení ve městě? Když se to tak vezme, tak na poměrně malém území je hromadně "obsluhováno" velké množství lidí - dodávky vody, potravin a dalších potřeb, likvidace odpadů, čištění odpadních vod, lékařská péče, školy atd. Tedy vše je pohromadě a blízko. Kdežto přesun lidí na vesnice by znamenal obsluhovat mnohem větší území, tzn. bylo by potřeba svážet odpad z větších vzdáleností, musely by se buď budovat nové čitičky a skládky, nebo natahovat nová potrubí, těžko do každé vesnice dostaneme praktického lékaře, lékaře - specialisty, školu, školku, nemocnici, obchody, takže za nima ti lidé z vesnic budou jezdit. Co třeba dodávky tepla a teplé vody? Ve městech centrální, na vesnicích spousta lidí topí plynem, elektřinou, nebo pevnými palivy... atd. Docela by mě zajímalo toto vyčíslení.

[sahaw]

Jak autor příspěvku píše, tak nepřemýšlí o ekologické společnosti, ale o normální společnosti, kde musí být všude čistička, školy atd. Zkusme si představit, že by byli rezervace, kde by žili ekologicky smýšlející lidi. Vytvořit utopickou společnost. Pak by v té společnosti bylo velmi ekologické žít na vesnici místo ve městě.

[sahaw]

Mluvme jen o rezervaci, protože všichni víme, že všichni lidi to nebudou dělat. Tak mluvme o rezervaci. Já tvrdím, že žití na vesnici v rezervaci za určitých podmínek je více ekologické.

Odpad - na vesnici neni žádný odpad. Odpad je hnojivo. Rodina žijící ekologicky vyprodukuje maximálně 1 popelnici ročně jako plast,oblečení,...
Voda a její čištění - Studna. A pokud lidi buodu použivat eko prostředky, tak můžou zalívat zahrádky.
Lékařská péče - Jasně, že pokud někdo bude chronicky nemocný, tak nebude žít v rezervaci.
Školy - nevím co s nima
Potraviny a dodávky potřeb - Taky nevím co s tím. Jednou ročně přijede kamion a vyklopí věci do skladu a hotovo.

[sahaw]

Můžeme vidět jak lidi srovnávaji město a vesnici jen z pohledu konzumu, kdy hned na každý vesnici budou mít 2 auta, příjezdovou cestu, bazén, fontánku atd. K tomu velký barák, kde je jen anglický trávník. Lidi dojíždí do města a nakupují v supermarketu. Tak hned je město ekologické. Ale srování někoho, kdo chce přesvěčit, že ekologické je jen žití ve městě. Já zas tvrdím, že pokud by vznikli rezervace, tak je to hodně ekologické žití v té rezervaci. Tak jsem z té druhé barikády extrému, ale já mluvím o rezervaci. Druhá strana mluví, že "Kdyby všichni lidi žili na vesnici".

[Nalim]

Hlásím se do diskuse jako "střední proud". Konzumu neholduju, ale ani asketicky nízkonákladový nejsem.

Žiju celý svůj dospělácký život cíleně na vesnicích - v Praze jsem drahně let študoval (mechanizaci zemědělství), předtím strojní průmku v profláknutém Mostě - a tak jsem se tehdy zařekl, že takhle tedy už nikdy.

Celý život jsem žil nízkonákladově - v podstatě proto, že na nic moc víc mi plat nikdy nestačil. Ono ale taky záleží, co si člověk pod slovem nízkonákladově představuje. Nezříkal jsem se ZÁKLADNÍCH technických pomocníků, usnadňujících život. Třeba auto jsem vždycky nějaké měl, vždycky ale starší až staré, a co se rozšířil pohon na LPG, tak vždycky takové.

Ono žít na venkově bez auta dost dobře nejde. Třeba lékaři na venkově prostě nejsou a nebudou, a cestovat celý den veřejnou dopravou k doktorovi a zpátky málokoho může těšit. A jak si přivézt třeba cihly nebo prkna z bouračky? Žebrat každou chvíli u sousedů by nepřineslo dobré sousedské vztahy, a ani by neumožnilo zapadnout do vesnického společenství.

Sdílení něčeho za určitých podmínek v konzumní společnosti určitě jde (třeba elektrokoloběžky, nebo hrablo na sníh okolo paneláku), ale na venkově se od nepaměti "nosí" soběstačnost, kloubená s ohleduplností k přírodě, prostě už jen proto, že v té přírodě na venkově člověk prostě žije. Ekologie se tomu začalo říkat až tehdy, když nezřízený velkopanský konzum začal přírodu dusit už přespříliš.